Objasnění původu pojmenování této vsi je poměrně jednoduché, což dokazuje rovněž prof. Antonín Profous, v jehož knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž"…
Bývalý mlýn čp. 1 v Tůni u Nechanic bývá označován jako „Nový mlýn“, z čehož můžeme usuzovat, že se zde dříve nacházel ještě jeden mlýn- „Starý“. V roce 1729 převzal „Nový mlýn“ Václav Konárovský,…
Mlýn ve Starých Nechanicích existoval již ve středověku, ale bližších informací o něm je z těchto dob pomálu, i když určitě existoval již v 16. století. Jednu zmínku o něm můžeme nalézt k 12.…
Původní chrám existoval pravděpodobně již roku 1228, kdy kaplan Petr z Nechanic byl podepsán jako svědek na privilegiu krále Václava I., uděleného litomyšlskému klášteru. Další zmínku o nechanickém…
Plovárny měly v Hradci Králové dlouhou tradici, už jen z toho důvodu, že jinde se lidé dříve nemohli oficiálně koupat. Na Orlici byly dokonce tři – Vojenská, Městská (Občanská) a Slezská plovárna.…
Podle lidové tradice požívala Úpice, jakožto jediné městečko na vízmburském panství, mnohá obdarování a výsad. Mezi tyto privilegia mělo náležet i právo hrdelní, o němž Josef Myslimír Ludvík napsal…
Původně bylo plánováno, že se Úpice stane součástí železniční trati a bude mít vlastní nádraží. To ale bylo nakonec zřízeno v nedalekých Malých Svatoňovicích, což přineslo Úpici určité dopravní…
Běleč nad Orlicí zažila od svých počátků řadu požárů, z nichž písemně doloženy jsou zejména ty z 19. století. Většinou se však jednalo o požár 1-2 stavení. V roce 1837 vyhořelo Janského čp. 6; o rok…
Nejzajímavější částí kašny na dřívějším Malém rynku je centrálně umístěné sousoší sv. Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium), které bylo zhotoveno roku 1718 nákladem Jana Fridricha,…
Původní dřevěný kostel se samostatnou zvonicí je připomínán jako farní již ve 2. polovině 14. století, kdy podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel pod hradišťský dekanát a boleslavský…